Kdo je student se sluchovým postižením?
Uživatel mluveného jazyka (B1)
Student se sluchovým postižením, který v komunikaci preferuje mluvený jazyk v mluvené nebo psané podobě.
Uživatel znakového jazyka (B2)
Student se sluchovým postižením, který v komunikaci preferuje znakový jazyk.
Sluch neslouží pouze k přenosu informací, ale také plní funkci orientační a bezpečnostní. Mnohdy nemusíte na první pohled poznat studenta se sluchovým postižením, protože pokud ke kompenzaci sluchové ztráty nevyužívá sluchadlo nebo Kochleární implantát, jenž mohou být alespoň z části viditelné, toto postižení nelze u člověka pouhým okem identifikovat. Vlivem toho má laická populace velmi často zkreslené představy o tom, s jakými obtížemi se tito jedinci v běžném životě, a tedy i během samotného studia, mohou potýkat.
Co je potřeba dodržovat při výuce?
- Komunikujte vždy v klidném prostředí bez rušivých elementů a zvuků
- Mluvte o něco pomaleji než běžně, artikulujte výrazněji, nikoliv slabikováním. Nekřičte, ani neměňte rytmus mluvy.
- Nepřeskakujte nečekaně z jednoho tématu na druhé.
- Neprovádějte současně více úkonů: psaní na tabuli, ukazování obrázku a přednášení.
- Předem poskytněte studijní materiály (prezentace, skripta), aby se student orientoval při výkladu a mohl si doplňovat poznámky
- Užívejte jednoduché věty, jasnou, stručnou a zřetelnou mluvu, vynechejte tzv. „slovní vycpávky“ či „květnatá souvětí“.
- Pokud probíhá diskuse ve skupině, je vhodné kruhové uspořádání v učebně, aby student mohl sledovat diskusi. Na toho, kdo chce mluvit, pedagog poukáže a student se na něj může soustředit, protože jej dobře vidí.
- Student může využít online přepis prostřednictvím tabletu či mobilního telefonu.
- Pokud chcete ve výuce pouštět video, myslete na to, že je potřeba zapnout titulky. V případě, že video nemá titulky, mohou pracovníci Centra video otitulkovat. V takovém případě je potřeba Centrum kontaktovat s dostatečným předstihem alespoň 14 dnů.
Zásady správného odezírání při výuce
Odezírání je časově 10× náročnější než vnímání řeči sluchovou cestou. Udává se, že odezíráním lze zachytit pouze 30 % artikulované řeči. Student nemůže zároveň psát zápisy a přitom odezírat, je to velmi náročné (unikají slova, větší chybovost).
Osvětlení
Dbejte na dobré světelné podmínky a osvětlení obličeje mluvčího k odezírání. Špatné či nevhodné světelné podmínky mohou vzhledem k náročnosti odezírání způsobovat únavu a vyčerpání. Dodržujte správné světelné podmínky s ohledem na denní dobu a vliv počasí.
Vzdálenost mluvící osoby
Vzdálenost mezi odezírajícím studentem a mluvčím by neměla být větší než 3 m a menší než 0,5 m. Dbáme na to, aby hlavy komunikujících byly ve stejné výši. Pro studenta je odezírání mluvy dospělého člověka náročnější.
Řeč mluvící osoby
Při komunikaci mluvíme obvyklým způsobem, zřetelně, s přiměřenou hlasitostí, případně pomalejším tempem. Odezírání znesnadňuje rychlá řeč, málo zřetelná, ale i příliš výrazná artikulace, mimika, která stírá artikulaci (smích, pláč, žvýkání). U žen je vhodné použít rtěnku (zvýrazňuje mluvidla a jejich artikulační postavení). Odezírání naopak znesnadňuje mužský knír nebo plnovous.
Obtíže při odezírání
Při komunikaci respektujte obtížnost odezírání některých konsonantů, např. P, B, M, T, D, N, C, S, Z, jejichž artikulační postavení je velmi podobné nebo které nelze odezřít (např. K, G, CH, H). Odezírat lze v českém jazyce pouze jednu třetinu hlásek, zbytek si osoba musí odvodit/domyslet dle bohatosti své slovní zásoby. Pokud dané slovo nezná, je velký předpoklad jeho špatného doplnění. Důležité je, aby student přednesu rozuměl. Vyučující se však neptá „Porozuměl jste?“, neboť na to mu student vždy odpoví kladně. Ptejte se „Co jste mi rozuměl?“, „Rozuměl jste kapitole o …?“ V případě neporozumění informaci zopakujte znovu, pomaleji, opište ji jiným způsobem, doplňte detaily.